Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx, Bedřich Engels
Svatá rodina aneb Kritika kritické Kritiky

Kapitola devátá

Kritický poslední soud

Dvakráte skrze Rudolfa zachránila kritická kritika svět před zánikem, ale jen proto, aby teď zanikl z úradku jejího.

Já viděl jsem a slyšel anděla silného, pana Hirzela, an z Curychu letí po prostředku nebe. A měl v ruce své knížku otevřenou, pátý to sešit „Literatur-Zeitung“; i postavil nohu svou pravou na masu a nohu svou levou na Charlottenburg; a volal hlasem velikým, jako by lev řval, a slova jeho nesla se jako holubice, hlas libý! do říše pathosu a k hromovým aspektům kritického soudu posledního.

„Až nakonec všechno se spojí protikritice — a jistěť, jistěť, pravím vám,[a] přijde brzy ten okamžik — až celý zkažený svět — dáno mu i bojovati s svatými — se kolem nás seskupí k poslednímu útoku, pak odvaze kritiky a významu jejímu dostane se uznání největšího. V očekávání výsledku nemusíme být sklíčeni. Všechno skončí tím, že zúčtujeme s jednotlivými skupinami — i rozdělíme je na různo, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů, a postavíme ovce zajisté na pravici své a kozly pak na levici — a nepřátelskému rytířstvu — nebo jsou duchově ďábelští, chodí po všem okršlku světa, aby jej shromáždili k boji, k tomu velikému dni Boha všemohoucího — vystavíme všeobecné vysvědčení chudoby — a diviti se budou bydlitelé země.“[89]

A když anděl dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své:

Dies irae, dies illa
Solvet saeclum in favilla.
Iudex ergo cum sedebit,
Quidquid latet adparebit,
Nil inultum remanebit,
Quid sum miser tunc dicturus? etc.[b]

Uslyšítež války a zpuštění válečné. To vše musí přijít napřed. Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, pan Buchez a Roux z Paříže, pan Friedrich Rohmer a Theodor Rohmer z Curychu, řkouce: Jáť jsem Kristus! Tehdážť ukáže se znamení bratří Bauerů a tehdyť naplní se slovo Písma o práci těch, od nichž mají tito bratři v kritice jméno, o práci sedláků:

„Když je volů pár, ójé,
zoráš všecko jedna dvě!“[90]



Historický doslov

Jak jsme se později dověděli, nezanikl svět, nýbrž kritická „Literatur-Zeitung“.

__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Podtrženě jsou v tomto odstavci označeny Marxovy vsuvky. (Pozn. red.)

b
Onen den, den hněvu lkavý
zruší čas, dým vzejde tmavý.
Soudce zasedat až bude,
zjeví se, co skryto všude.
Bez pomsty zda něco zbude?
Co mám, běda, promluviti? atd.

Verše ze sequence, zpívané při zádušních mších. Zde je použito českého překladu dr. A, Fuchse. (Pozn. red.)

89 Marx cituje s ironickými vsuvkami z bible Hirzelův příspěvek z Curychu, otištěný v V. čísle „Allgemeine Literatur-Zeitung“ (duben 1844).

90 Z francouzské pijácké písničky.