Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx



Vítězství kontrarevoluce ve Vídni


Kolín 6. listopadu. "Chorvatská svoboda a pořádek" zvítězily a oslavily své vítězství nevýslovně odpornými zločiny - vražděním a pálením, znásilňováním a pleněním. Vídeň je v rukou Windischgrätze, Jelačiče a Auersperga. Hekatomby lidských obětí jsou vrhány za stařičkým zrádcem Latourem do jeho hrobu.

Všechny chmurné předpovědi našeho vídeňského dopisovatele[275] se potvrdily a možná, že i on je nyní už mezi zavražděnými.

Na okamžik jsme doufali, že Vídeň bude osvobozena maďarskými posilami, ale dosud jsou nám pohyby maďarské armády hádankou.

Pád Vídně připravila zrada všeho druhu. Celá historie říšského sněmu a obecní rady od 6. října není nic jiného než jediná historie zrady. Kdo byl zastoupen v říšském sněmu a v obecní radě?

Buržoasie.

Část vídeňské národní gardy se hned na počátku říjnové revoluce postavila otevřeně na stranu kamarily. A při závěru říjnové revoluce bojuje jiná část národní gardy v tajném dorozumění s císařskými bandity proti proletariátu a akademické legii. Komu patří tyto frakce národní gardy?

Buržoasii.

Ve Francii se však buržoasie postavila do čela kontrarevoluce teprve tehdy, když smetla všechny překážky, které stály v cestě panství její vlastní třídy. V Německu je poníženým přívěskem absolutní monarchie a feudalismu a ještě si ani nezajistila nezbytné životní podmínky své vlastní občanské svobody a svého panství. Ve Francii vystupovala jako despota a dělala svou vlastní kontrarevoluci. V Německu vystupuje jako otrokyně a dělá kontrarevoluci pro své despoty. Ve Francii zvítězila, aby pokořila lid. V Německu se sama pokořuje, aby lid nezvítězil. Dějiny neznají příklad hanebnější ubohosti, než je ubohost německé buržoasie.

Kdo houfně prchal z Vídně, ponechávaje ochranu opuštěného bohatství velkomyslnosti lidu, a za jeho strážní službu ho pak na útěku hanobil a při návratu se díval, jak ho vyvražďují?

Buržoasie.

Čí nejskrytější tajemství prozrazuje teploměr, který při každé známce života vídeňského lidu klesal a při každém jeho smrtelném zachroptění stoupal? Kdo mluví runovou řečí bursovních kursů?

Buržoasie.

"Německé Národní shromáždění" a jeho "ústřední moc" zradily Vídeň. Koho representují?

Především buržoasii.

Vítězství "chorvatského pořádku a svobody" ve Vídni bylo podmíněno vítězstvím "počestné" republiky v Paříži. Kdo zvítězil v červnových dnech?

Buržoasie.

Vítězstvím v Paříži začala evropská kontrarevoluce slavit své orgie.

V únorových a březnových dnech ozbrojená moc všude ztroskotala. Proč? Protože nezastupovala nic než vlády. Po červnových dnech všude zvítězila, protože buržoasie je s ní všude tajně dorozuměna a přitom má v rukou oficiální vedení revolučního hnutí a uplatňuje všechna ta polovičatá opatření, jejichž přirozeným plodem je zmetek.

Nejmocnějším nástrojem vídeňské kamarily byl nacionální fanatismus Čechů. Ale spojenci si už vjeli do vlasů. V tomto čísle najdou naši čtenáři protest pražské delegace proti urážlivému a drzému jednání, s nímž byla přijata v Olomouci.

To je první symptom války, která vzplane mezi slovanskou stranou s jejím hrdinou Jelačičem a stranou prosté, nad všechny národnosti povznesené kamarily s jejím hrdinou Windischgrätzem. Přitom není ještě uklidněn německý venkovský lid v Rakousku. Jeho hlas pronikavě zaječí v kočičím koncertu rakouských národů. A z třetí strany je až do Pešti slyšet hlas cara, tohoto přítele národů; jeho katové čekají v dunajských knížectvích na rozhodující povel.

A konečně by poslední usnesení německého Národního shromáždění ve Frankfurtu, podle něhož se německé Rakousko připojuje k německé říši, nutně vyvolalo obrovský konflikt, kdyby německá ústřední moc a německé Národní shromáždění neviděly své poslání v tom, vystupovat na jevišti jen proto, aby je evropské obecenstvo vypískalo. Přes jejich odevzdanost do vůle boží vypukne boj v Rakousku v tak obrovských rozměrech, jaké Světové dějiny ještě neviděly.

Ve Vídni právě skončilo druhé jednání dramatu; první bylo sehráno v Paříži pod názvem "Červnové dny". V Paříži mobilní garda, ve Vídni "Chorvati" - tam i zde lazaroni, ozbrojený a podplacený lumpenproletariát proti pracujícímu a myslícímu proletariátu. V Berlíně zažijeme brzy třetí jednání.

I kdyby se kontrarevoluce v celé Evropě udržela naživu zbraněmi, její záhubou v celé Evropě budou peníze. Osudem, který pravděpodobně zvrátí její vítězství, bude evropský bankrot, státní bankrot. Až špičky bodáků narazí na ostří "hospodářských" problémů, zlámou se jak shnilé dřevo.

Ale vývoj událostí nebude čekat, až budou splatné směnky vydané evropskými státy na jméno evropské společnosti. V Paříži zasadí červnová revoluce drtivý protiúder. Vítězstvím "rudé republiky" v Paříži budou armády odvolány z vnitrozemí a vrženy za hranice, a pak se jasně ukáže skutečná moc zápolících stran. Pak si vzpomeneme na červen a říjen a také my zvoláme:

Vae victis![a]

Bezvýsledné masakry po červnových a říjnových dnech, nekonečné oběti po únoru a březnu, sám kanibalismus kontrarevoluce přesvědčí národy, že existuje jen jeden prostředek, jak zkrátit, zjednodušit a zkoncentrovat vražedné smrtelné křeče staré společnosti a krvavé porodní bolesti nové společnosti, jen jeden prostředek - revoluční terorismus.




Napsal K. Marx 6. listopadu 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 136 ze 7. listopadu 1848
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Běda přemoženým! (Pozn. red.)

275 Jde o zprávu vídeňského dopisovatele „Neue Rheinische Zeitung“ Telleringa, otištěnou v čísle 127 z 27. října 1848.