Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx



*Prohlášení pruského kabinetu. — Bonapartovy plány. — Politika Pruska


Z velmi důvěryhodného pramene v Londýně jsme dostali zprávu, která — je-li pravdivá — je neobyčejně důležitá, a přitom v evropských novinách byla uveřejněna jen kuse, a ještě k tomu zkomoleně.[68]

I. 3. února zaslal pruský kabinet do Paříže a Londýna toto prohlášení:

„1) Protože po vysvětlení hraběte Orlova nezůstávají žádné pochyby o tom, že další pokusy o zprostředkování u petrohradského kabinetu jsou bezúčelné, Prusko se tímto vzdává svého zprostředkování, pro něž už neexistují podmínky.

2) Návrhy hraběte Orlova na uzavření formální a závazné smlouvy o neutralitě byly rozhodně zamítnuty speciální nótou, neboť Prusko je rozhodnuto i bez souhlasu Rakouska zachovávat ze své strany přísnou neutralitu, kterou hodlá ve vhodné chvíli zajistit patřičným vyzbrojením.

3) Zda Prusko navrhne společně s Rakouskem všeobecné vyzbrojení Německého spolku, to bude záviset na postoji námořních mocností k Německu.“

II. Ludvík Napoleon poslal důvěrného zmocněnce (pana Breniera) do Turína s tímto poselstvím piemontskému králi a panu Cavourovi: v Parmě, Piacenze, Guastalle a Modeně mají vypuknout v určitou dobu revoluční bouře. Sardinie pak bude muset tyto oblasti obsadit a vyhnat z nich panovníky, kteří tam dosud vládnou. Napoleon zaručuje králi přivtělení prvních tří knížectví a možná i Modeny k Sardinii; v náhradu za to bude Francii postoupeno Savojsko. K tomuto uspořádání dala Anglie takřka souhlas, i když po určitém váhání a velice neochotně. Pan Brenier pak pokračoval ve své cestě po Itálii, až se dostal do Neapole, kde jeho příjezd vyvolal „velmi trapný dojem“. Jeho posláním je připravovat v Itálii povstání, neboť Napoleon je o sobě vážně přesvědčen, že je nejen s to rozpoutat v Itálii požár, ale také určit přesně hranici, kam se až smí rozšířit. Zamýšlí soustředit vojska na těchto místech:

1) 100 000 mužů na savojských hranicích;

2) 60 000 mužů v Metách;

3) 80 000 mužů ve Štrasburku.

III. Prusko nic nenamítá proti tomu, aby se stotisícová francouzská armáda shromáždila na savojských hranicích, ale soustředění jedné armády v Metách a druhé ve Štrasburku pokládá za své přímé ohrožení. V duchu už vidí, jak povstává Bádensko, Hesensko, Württembersko atd. a jak na 100 000 jihoněmeckých sedláků táhne k hranicím Pruska. Proto protestovalo proti těmto dvěma opatřením, a třetí bod pruského prohlášení právě naráží na tuto eventualitu. V každém případě chce Prusko koncem března nebo i dřív uvést armádu do válečného stavu. Zamýšlí povolat podle okolností 200 000 až 300 000 mužů. Bude-li však Napoleon trvat na tom, že soustředí jednu armádu u Met a druhou u Štrasburku, pruská vláda se už rozhodla zvýšit stav svých ozbrojených sil na 500 000 mužů. V berlínském kabinetě prý vládne strach a zmatek, král s velkou většinou ministrů se přiklonil ke spolupráci s Ruskem, a jedině Manteuffel, podporovaný princem Pruským, prosadil vyhlášení neutrality (Manteuffel původně navrhoval formální alianci s Anglií). Zároveň bylo vydáno oficiální usnesení kabinetu (Kabinettsbeschluss), podle něhož mají být za jistých okolností zatčeni jedné noci všichni významnější demokraté v monarchii, především v porýnském Prusku, a odvezeni do východopruských pevností, aby nemohli podporovat Napoleonovy podvratné plány (die Umsturzpläne Napoleons!!) nebo vůbec organizovat lidové hnutí. Uvažuje se, že toto opatření bude okamžitě provedeno, jestliže vypuknou nepokoje v Itálii nebo jestliže Napoleon soustředí své armády u Met a Štrasburku. Tvrdí se, že toto usnesení bylo přijato jednomyslně, ačkoli všechny eventuality, za nichž by kabinet mohl pokládat jeho provedení za vhodné, nebyly ještě uváženy.



Napsal K. Marx 17. února 1854
Otištěno jako úvodník
v „New-York Daily Tribune“,
čís. 4022 z 9. března 1854
  Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání).

68 Informace otištěné v tomto článku sdělil Marxovi v dopise z 10. února 1854 Ferdinand Lassalle. Marx se domníval, že odhalení plánů pruské vlády, zejména jejího úmyslu pozatýkat demokraty, by mohlo tyto plány zkřížit.