Karel Marx



Quid pro quo[273]




I
II 
III  
IV  

覧覧覧覧覧覧覧覧

I

Gener疝 Clausewitz poznamen疱 ve sv駑 spise o rakousko-francouzsk駑 polnm ta枡n z roku 1799, 枡 Rakousko bvalo tak 鐶sto por癰eno, proto枡 pl疣y jeho bitev nebyly ani strategicky, ani takticky vypo鑼eny na skute鈩 dobyt vtzstv, nbr na vyu枴t pedem pedpokl疆an馼o vtzstv.[274] Obejit neptele na obou kdlech, obkl鐺n, rozptlen vlastn arm疆y do nejodlehlej夬ch bod, aby se nepteli v duchu pora枡n駑u zahradily v啼chny skuliny tato a podobn opaten k vyu枴t vysnn馼o vtzstv byla poka枦 nejspolehlivj夬m prostedkem k zaji嗾n por癰ky. Co plat o rakousk駑 veden v疝ky, to plat o prusk diplomacii.

Prusko se nesporn sna枴lo hr疸 velkou lohu s malmi vrobnmi n疚lady. Jaksi instinkt mu napovdl, 枡 nade嗟a pzniv chvle, kdy pokvete p啼nice prostednostem. Francie vdeskch smluv, Francie Ludvka Filipa byla pouhm dekretem pektna z kr疝ovstv na csastv[275], ani se pohnulo jedinm hrani鈩m kamenem v Evrop. K tomu, aby se 2. prosinec stal travesti 18. brumairu, nebylo teba italsk馼o ta枡n z roku 1796 a vpravy do Egypta[276] sta鑛lo zalo枴t gaunerskou Spole鈩ost 10. prosince a uspo疆at vutovou pehldku v Satory. Prusko vdlo, 枡 velmoci nesdlej tak docela iluzi francouzskch rolnk o vzk啼n skute鈩馼o Napoleona. V喨chni se ml鑢y shodovali, 枡 dobrodruh, kter ml ve Francii hr疸 Napoleona, pevzal nebezpe鈩ou lohu a mohl se tedy ka枦ou chvli st疸 nebezpe鈩m ofici疝n Evrop. Francie mohla trpt fale嗜 csastv jen potud, pokud se zd疝o, 枡 Evropa t騁o fra喞e v. 獲o tedy jen o to usnadnit komediantovi jeho roli a zajistit mu v parteru i na galerii zdatnou klaku. Poka枦, kdy vnitn pomry ve Francii za竟naly bt neudr枴teln a dva roky jsou zejm maxim疝n doba, za ni se toto rokokov csastv oto竟 kolem sv osy muselo se dovolit bval駑u vzni z Hamu (viz pozn疥ku [261]) njak zahrani鈩 dobrodru枹tv. Pak pi嗟a v Evrop na poad dne travestie nkter馼o 鑞疣ku napoleonsk馼o programu provediteln na druh stran francouzsk hranice. Hortensiin syn sml v駸t v疝ku, ale jen pod motem Ludvka Filipa: Лa France est assez riche pour payer sa gloire.[a] Star prusk kr疝[b], mu s pr痙dnou hlavou, pravil jednou, 枡 jeho Prusko se li夬 od Pruska Bedicha Velik馼o tm, 枡 to bylo v abstraktnm protikladu ke kes拌nstv, zatmco jeho Prusko pekonalo pechodn obdob f疆nho osvcenstv a proniklo k hlubok駑u nitern駑u pochopen zjeven. Podobn star Napoleon ulpval na ploch駑 racionalistick駑 pedsudku, 枡 pro Francii je v疝ka vhodn jen tehdy, plat-li cizina vdaje, kde柎o Francie sklz pjmy. Jeho melodramatick n疉radnk pronikl naproti tomu k hlubokomysln駑u n痙oru, 枡 Francie si mus sama zaplatit svou v疝e鈩ou sl疱u, 枡 zachov疣 jejch starch hranic je prodn z疚on a 枡 v啼chny jeho v疝ky mus bt lokalizov疣y, tj. mus se pohybovat uvnit omezen馼o prostoru, kter mu Evropa poka枦 blahovoln pidl, aby zde zahr疝 svou roli. Jeho v疝ky proto ve skute鈩osti Francii jen periodicky pou嗾j 枴lou, obohat ji o nov st疸n dluh a piprav ji o jednu starou arm疆u.

Po ka枦 takov v疝ce se v啾k objev ur鑛t z疱ady. Francie je rozladna; ale Evropa zpo鞦tku dl, co m枡, aby belle France[c] rozmluvila jej vrtochy. Hraje si na Barnuma t騁o Dutchfish[d]. Co nebyl Bonaparte po v疝ce s Ruskem zahrnut v啼mi divadelnmi atributy rozhod竟ho soudce Evropy? Co nejezdil baron von Seebach sem a tam z Dr癰an do Pa枡 a z Pa枡 do Dr癰an?[277] Co si ho nepedch痙eli travi Orlov a padlatel Brunnov?[278] Co nevili 鐺rnohorsk kn枡 a Jakob Venedey v jeho v啼mohoucnost?[279] Co mu nebylo dovoleno prosazovat pod firmou vrolomnosti rusk po杪davky proti Anglii? Co neprohl疽ily Уimes rusk mr, kter Palmerston zpe鐺til zradou Karsu a negativn velikost sv馼o vlastnho gener疝a Williamse,[280] za Bonapartovu zradu na Anglii? Co nebyl vyhl癩en jako nejchytej夬 hlava Evropy? Co neobsadil za v疝ky v啼chna hlavn msta ne sice modernho, zato v啾k antick馼o svta[281], a neukazovalo snad jeho blahovoln vyklizen Dardanel na dalekos疉l pl疣y? Star Napoleon s疉l v枦y po tom, co le枡lo nejbl. Zd疣liv rezignace Napoleona v nov駑 vyd疣 svd竟 machiavellistick nevyzpytatelnosti. Odmtl dobr jen proto, 枡 usiloval o lep夬. A kone鈩, co nebyla pa枹k mrov smlouva korunov疣a ёstrahou Evropy na adresu protibonapartistickch novin碾 gigantick馼o st疸u Belgie?[282]

Mezitm uplynuly dva norm疝n roky rotace pseudonapoleonsk Francie kolem vlastn osy. Ofici疝n pedstavitel Evropy se domnvali, 枡 zatm u鑛nili dost pro velikost tohoto mu枡. Bylo mu dovoleno, aby se plavil v prvodu Angli鐶n do ネny[283] a dosadil z poven Rus plukovnka Cuzu do podunajskch kn枡ctv. jakmile v啾k pekro鑛l by jen zkusmo sotva posti枴telnou hranici mezi hrdinou a 啾嗅em, kter pedstavuje hrdinu, byl ihned s posmchem posl疣 zpt do vyk痙anch mu mez. jeho intriky proti Spojenm st疸m severoamerickm, jeho pokus obnovit obchod s otroky (viz pozn疥ku [162]), jeho melodramatick vhr枳y Anglii, jeho protirusk demonstrace se Suezskm pruplavem, kterou ho povilo Rusko, aby byla v o竟ch Johna Bulla ospravedlnna Palmerstonova rusk opozice proti projektu to v啼chno zkrachovalo. Pouze proti mali鑢駑u Portugalsku sml vystupovat jako velik疣 (viz pozn疥ku [162]), aby tm vc vyniklo, jak mali鑢 je v鑛 velmocem. Ba i Belgie se za鐶la opevovat, a dokonce 革carsko deklamovalo Хil駑a Tella[284]. Ofici疝n mocnosti Evropy zejm potkalo to, co v minulch dob當h tak 鐶sto zmlilo astronomy nespr疱n vpo鐺t rota鈩 doby.

Mezitm ubhly dva roky rotace lesser Empire[e] kolem vlastn osy. Za prvn rotace 1852 a 1854 do嗟o k nehlu鈩駑u zvtr疣, kter bylo sice ctit, nebylo v啾k sly啼t. Тafety valve[f] tu byla rusk v疝ka. Jinak to vypadalo za druh馼o obhu v letech 1856 a 1858. Vnitnm vvojem ve Francii byl Pseudobonaparte mr嗾n zpt k momentu st疸nho pevratu. Orsiniho gran疸y v嗾ily boui. Ne圄astn milenec Miss Couttsov se musel podkovat ve prospch svch gener疝. Francie, neslchan vc, byla podle 嗔anlsk馼o zvyku operace byla provedena pod hvzdou plynatost trpc Eugenie rozdlena na pt gener疝nch kapitan疸[285]. Zzenm regentstv byla moc fakticky penesena z csask馼o Quasimoda na P駘issiera, orleanistick馼o op駝a鐺 arabsk馼o lidsk馼o masa.[286] Ale obnoven terreur[g] u nenah疣l hrzu. Holandsk synovec bitvy u Slavkova nevyhl枡l stra嗟iv, nbr groteskn. Nʼest pas monstre qui veut![h] Montalembert si mohl hr疸 v Pa枴 na Hampdena[287] a Proudhon proklamoval v Bruselu louis-filiipismus s acte additionel.[288] Povst疣 v Chalonu[289] uk痙alo, 枡 sama arm疆a pohl橲 na restaurovan csastv jako na pantomimu, jej z疱re鈩 sc駭a se bl橲.

Ludvk Bonaparte dospl zas k osudn chvli, kdy ofici疝n Evropa musela pochopit, 枡 nebezpe竟 revoluce lze odvr疸it jedin travesti nkter馼o nov馼o 鑞疣ku star馼o napoleonsk馼o programu. Travestie za鐶la Napoleonovm koncem, ruskm ta枡nm. Pro by nemla pokra鑰vat Napoleonovm za鞦tkem, italskm ta枡nm? Ze v啼ch evropskch postav byla rakousk monarchie nejm駭 grata[i]. Prusko se j potebovalo pomstt za var啾vsk kongres, bronzellskou bitvu (viz pozn疥ku [135]) a ta枡n k Severnmu moi (viz pozn疥ku [171]). Palmerston odjak枴va dosvd鑰val autenti鈩ost svch civiliza鈩ch snah nen疱ist k Rakousku. Rusko bylo pod啼no, kdy Rakousko ozn疥ilo, 枡 jeho banka obnovuje vplaty v hotovosti. Kdy roku 1846 poprv od nepamti rakousk st疸n pokladna nevykazovala deficit, dalo Rusko sign疝 ke krakovsk revoluci (viz pozn疥ku [157]). Kone鈩 Rakousko bylo b騁e noiret[j] liber疝n Evropy. Druh amfiteatr疝n attilovsk ta枡n Ludvka Bonaparta se tedy mlo podniknout proti Rakousku, za zn疥ch podmnek: 榱dn v疝e鈩 n疚lady, 榱dn roz夬en francouzskch hranic, lokalizov疣 v疝ky v mezch zdrav馼o rozumu, tj. jen na zem nutn駑 k tomu, aby se Francii podruh slavn pustilo 枴lou.

Za tchto okolnost, kdy u komedie za鐶la, domnvalo se Prusko, 枡 i pro n nastal okam枴k, kdy by mohlo se svolenm vrchnosti a dobe poji嗾no sehr疸 velkou roli. Villafranck mr (viz pozn疥ku [248]) je postavil ped celou Evropou na pran jako hlup疚a. Pi velk駑 rozmachu jeho konstitucionalismu, rozmachu, kter lze dok痙at tm, 枡 jeho st疸n dluh roste geometrickou adou, pokl疆alo za vhodn pilo枴t na r疣u n疳last blue book of its own make[290]. V dal夬m 鑞疣ku si poslechneme jeho apologii.


II

Jestli枡 regentsk Prusko mluv tak, jak p啼, pak lze snadno vysvtlit jeho talent, kter znovu osvd鑛lo v evropsk Komedii pln omyl[k], talent nejen nespr疱n ch疳at, ale tak bt nespr疱n pochopeno. Prusko se v tom ponkud podob Falstaffovi, kter nejen枡 byl s疥 vtipn, ale byl i pro ostatn ter鐺m vtip. 14. dubna pibyl arciv騅oda Albrecht do Berlna, kde setrval a do 20. dubna. Ml sdlit regentovi[l] jedno tajemstv a pedlo枴t mu jeden n疱rh. Tajemstv se tkalo chystan馼o rakousk馼o ultim疸a Viktoru Emanuelovi. N疱rh se tkal v疝ky na Rn. Arciv騅oda Albrecht by operoval s 260 000 Raku啾ny a jihonmeckm spolkovm sborem na druh駑 behu hornho Rna, zatmco prusk a severonmeck sbory by vytvoily severn arm疆u na Rn pod pruskm vrchnm velenm. Msto jednoho гpolkov馼o vojevdce by spole鈩 rozhodovali z jednoho hlavnho stanu Franti啼k Josefa princ regent.

Prusko s potla鑰vanm rozho鐺nm odmtlo ihned nejen v疝e鈩 pl疣, nbr ёyslovilo arciv騅odovi Albrechtovi tak energick n疥itky proti un疉len駑u pedlo枡n ultim疸a.

Kdy Prusko uvede do chodu donkeypower[m] (v horsepower[n] se jak zn疥o po竟t vkon velikch stroj) sv ve鈩 mazanosti, neodol mu nikdo, nejm駭 pak Raku啾n. Regent a jeho 鑼yi sateliti Schleinitz, Auerswald, Bonin a pan dr. Zabel byli аesvd鐺ni, 枡 Rakousko аesvd鑛li.

Кdy arciv騅oda Albrecht opustil 20. dubna Berln, prav se v jedn poloofici疝n prusk zpr疱, domnvali se v喨chni, 枡 sml pl疣 dne byl odlo枡n... Ale bda! nkolik hodin po jeho odjezdu ozn疥il telegraf z Vdn, 枡 ultim疸um bylo odesl疣o![291]

Kdy v疝ka vypukla, zdr疉alo se Prusko vyhl疽it neutralitu. Schleinitz n疥 v Depe喨 pruskm mism u nmeckch dvor datovan v Berln 24. 鐺rvna[292] odhaluje tajemstv tohoto hrdinsk馼o rozhodnut.

Пrusko, 嗽嗅, гe nikdy nevzdalo sv馼o postaven zprostedkujc mocnosti (v jedn depe喨 se prav media鈩 mocnosti). Йeho hlavn snaha od vypuknut v疝ky smovala sp k tomu, zachovat si toto postaven tm, 枡 odepe d疸 uji嗾n o sv neutralit, vyvaruje se jak馼okoli z疱azku v鑛 kter駝oli stran a tak zstane naprosto nezaujat a voln pro zprostedkovac akci.

Jinmi slovy: Rakousko a Francie, dv sv碾c se strany, se vy鐺rpaj ve v疝ce lokalizovan體 prozatm na italskou ar駭u, zatmco Anglie jako neutr疝 (!) zstane daleko v pozad. Neutr疝ov se sami paralyzovali a bojovnci maj sv痙an ruce, proto枡 budou potebovat psti. Mezi obma se vzn癩 Prusko, naprosto nezaujat a voln體 euripidovsk deus ex machina. Prostednk na tom byl odjak枴va l駱e ne krajnosti. Kristus to dot疉l d疝 ne Jehova, svat Petr d疝 ne Kristus, kn柞ur d疝 ne svat a Prusko, tento ozbrojen prostednk, to dot疉ne d疝 ne protivnci a neutr疝ov. Jist nastanou eventuality, kdy Rusko a Anglie daj sign疝 k zakon鐺n komedie. Pak zezadu vpa嗽j Prusku do kapsy sv tajn instrukce, a ono si zepedu nasad masku Brenna[293]. Francie nebude vdt, zda Prusko neprostedkuje pro Rakousko, Rakousko nebude vdt, zda Prusko neprostedkuje pro Francii, a oba nebudou vdt, zda Prusko neprostedkuje proti obma pro Rusko a Anglii. Prusko bude mt pr疱o po杪dovat od ё啼ch stran dvru a vzbuzovat na v啼ch stran當h nedvru. To, 枡 nen v鑛 nikomu v痙疣o, bude svazovat v啼chny. Kdyby se Prusko prohl疽ilo neutr疝nm, pak by se navc nedalo zabr疣it, aby se Bavorsko a ostatn 鑞enov Nmeck馼o spolku nepostavili na stranu Rakouska. Jako ozbrojen prostednk s neutr疝nmi velmocemi, kter by mu kryly boky a tl, s mlhavm obrazem sv neust疝e hrozc perspektivy nmeck馼o vele鑛nu, mohlo naproti tornu doufat, 枡 zatmco podnik stejn mysterizn jako dlouho prom嗟en kroky na z當hranu Rakouska, poda se mu na 鐶s njak 喨kovn diskontovat smnku na hegemonii v Nmecku. Jako hl疽n trouba Anglie a Ruska mohlo vzbudit respekt Nmeck馼o spolku, jako paciftk疸or Nmeck馼o spolku se mohlo vlichotit Anglii a Rusku.

Tedy nejen nmeck velmoc, nbr evropsk velmoc a k tomu йprostedkujc mocnost a nadto tyran Spolku! V prbhu ud疝ost se uk癰e, jak Schleinitz st疝e vc a vc zabed v tomto stejn mazan駑 jako vzne啼n駑 sledu my嗟enek. Toto a dosud p疸 kolo u evropsk st疸n k疵y, velmoc by courtesy (viz pozn疥ku [165]), evropsk osoba on sufferance t Pru壯k se nyn povuje grandiznm postavenm бuos ego ![294] A to ne proto, 枡 tas me, nbr proto, 枡 jen hod pu嗅u na rameno a neprolije nic jin馼o ne regentovy slzy a inkoust jeho satelit. 仔 Prusko nedos疉lo ani sl疱y Мittlera z Goethova Тpznn volbou, nebylo vskutku jeho vinou.

Prusko pochopilo, 枡 se v prvnm aktu mus mra鑛t na Rakousko, zapla喨t sebemen夬 podezen Ludvka Bonaparta a pedev夬m se dobrm chov疣m zavd鑛t Rusku a Anglii.

Дos疉nout tohoto pro na啼 vlastn z疔my tak dle枴t馼o cle, dozn疱 Schleinitz v citovan ji depe喨, аi pobouen, je vl疆lo v mnoha nmeckch st疸ech, nebylo lehk. Krom toho je sotva nutno pipomnat, 枡 smr na夬 politiky se v t騁o vci rozch痙el s politikou velk馼o po鑼u nmeckch vl疆 a 枡 zejm駭a Rakousko s nm nesouhlasilo.

Pes v啼chny tyto nesn痙e sehr疝o Prusko se zdarem roli 鐺tnka Nmeck馼o spolku. Od konce dubna do konce kvtna rozvinulo svou zprostedkovac 鑛nnost tak, 枡 donutilo sv partnery v Nmeck駑 spolku k ne鑛nnosti.

Нa啼 snahy, prav Schleinitz eufemisticky, гmovaly pedev夬m k tomu, zabr疣it, aby se Spolek ped鐶sn nezapletl do v疝ky.

A z疵ove berlnsk kabinet otevel stavidla liber疝nho tisku, kter dokazoval m圄疚ovi 鐺rn na bl駑, 枡 jestli枡 Bonaparte t疉l do It疝ie, tedy jen proto, aby osvobodil Nmecko od Rakouska a zalo枴l nmeckou jednotu pod vedenm hrdiny, kter zcela jist pat n疵odu, nebo byl u dve prohl癩en za n疵odn majetek.[295]

Prusk operace byla ponkud zt枡na tm, 枡 гv馼o 鐶su mlo posl疣 nikoli jen zprostedkovat, nbr ozbrojen zprostedkovat. Zatmco mlo krotit v疝e鈩 choutky, mlo z疵ove volat do zbran. Zatmco rozd疱alo zbran, mlo varovat ped jejich pou枴tm:

Нehrej si se stelnou zbran,
ct bolest jako ty.

Йestli枡 jsme z疵ove u鑛nili v啼chna opaten k zabezpe鐺n Nmecka, prav Schleinitz, kter le橲 uprosted mezi obma v疝竟cmi velmocemi, a jestli枡 rovn spolkov org疣y pijmaly za na夬 spolupr當e neust疝e obrann opaten, vyvstala n疥 nov povinnost bdt nad tm, aby se tato opaten n疉le neobr疸ila v to鈩 prostedek a tm nebylo v癰n kompromitov疣o postaven Spolku a na啼 vlastn.

Ov啼m йprostedkujc mocnost nemohla pochopiteln postupovat jednostrann st疝e tm smrem. Navc vy嗟y najevo nebezpe鈩 symptomy.

К na夬 nejvt夬 ltosti, prav Schleinitz, byly tu n痙naky, 枡 se pipravuj zvl癩tn mluvy ve smru odchylujcm se od na夬 politiky, a v癰nost situace nutn vyvolala z na夬 strany obavy, 枡 se proto bude bezd鈩 st疝e vc uplatovat tendence k rozpu嗾n Spolku.

Aby se zabr疣ilo tmto nepstojnostem a zah疔il se druh akt йprostedkov疣, byl vysl疣 do Vdn gener疝 Willisen. Vsledky jeho mise jsou vylo枡ny v Schleinitzov depe喨 datovan v Berln 14. 鐺rvna a adresovan prusk駑u vyslanci ve Vdni Wertherovi. Dokud Schleinitz p啼 pouze 鑞enm Nmeck馼o spolku, pou橲v in ordinary[o] zn疥馼o stylu prusk馼o vl疆nho rady. P啼-li cizm velmocem, dje se tak na嗾st v e鑛, kterou nezn. Ale jeho depe啼 Rakousku! To jsou s疉odlouh tasemnice fr痙, vydrhnut zelenm mdlem gothajsk馼o sm嗟en (viz pozn疥ku [201]), napudrovan suchm kancel碾skm pskem Ukersk marky[296] a poloutopen v z疳lav perfidnho berlnsk馼o treacle[p].

III

Rozebereme-li jednu 鞦st berlnsk Blue book[q], kter je nyn u ti tdny star, nevede n疽 k tomu z疝iba ve staro枴tnostech, ani z疔em o braniborsk djiny. Jde tu naopak o dokumenty, o nich v t騁o chvli nme鑼 liber疝ov a demokrat vytrubuj do svta, 枡 to jsou dkazy budoucho csask馼o posl疣 Pruska.

Schleinitzova posledn depe啼 gener疝u Willisenovi do嗟a do Vdn 27. kvtna. Wertherovy depe啼 Schleinitzovi o Willisenov pijet csaskm kabinetem jsou datov疣y 29. a 31. kvtna. Zst疱aj pl msce bez odpovdi. Aby se ututlaly v啼chny rozpory mezi pvodn mis a jej dodate鈩ou interpretac, nejsou do prusk Blue book zaazeny ani Schleinitzovy depe啼 Willisenovi, ani Wertherovy depe啼 Schleinitzovi, pr疱 tak jako ve嗅er jedn疣 mezi princem regentem a Boustrapou[297]. Rakousk ministr zahrani鈩ch vc Rechberg nemohl nikterak rekonstruovat pvodn znn, nebo Willisen a Werther mu nemli pedat opis pruskch depe夬, nbr mu je mli jen pe竟st. M枡me si pedstavit situaci ministra, kter si n疽ledujc vtn vtvor nesm pe竟st, nbr je nucen jej pouze vyslechnout:

Хeden jsa p疣m, k Schleinitz, abych v tak dle枴t z疝e枴tosti u鑛nil naprost jasno, vynasna枴l jsem se ze v啼ch sil vylo枴t ve sv駑 dopisu adresovan駑 gener疝u von Williseriovi na啼 stanovisko s naprostou ur鑛tost, a to jak pokud jde o to, co my ze sv strany zam嗟me za jistch okolnost podniknout, tak i pokud jde o pedpoklady, je nutn mus bt podkladem akce, kterou hodl疥e uskute鈩it.

Ne se pan Schleinitz odhodlal k ofici疝nmu vkladu Willisenovy mise do Vdn, vy鑢al s pzna鈩ou opatrnost, a jak se ud疝osti vyvinou. Rakousk arm疆a prohr疝a bitvu u Magenty, vyklidila v啼chny lombardsk pevnosti a ustupovala na cel 鞦e za Chiese. Gor鐶kovova cirkul疵n depe啼 malm nmeckm st疸m, v n se jim hroz knutou a pikazuje psn neutralita, se dostala do tisku.[298] Derby, podezran z tajnch sympati k Rakousku, se podkoval ve prospch Palmerstona. Kone鈩 14. 鐺rvna t馼o dne, kdy byla odesl疣a Schleinitzova depe啼 Wertherovi pinesl Пreussischer Staats-Anzeiger[299] vnos o mobilizaci 啼sti pruskch arm疆nch sbor. Willisenova mise do Vdn, a vz疳t tato mobilizace! Cel Nmecko mluvilo jen o prusk rekovn rozv癰nosti a rozv癰n rekovnosti.

Pejdme kone鈩 ke Schleinitzov depe喨 prusk駑u vyslanci ve Vdni. шlechetn slova unikla regentovi ze rt. D疝e vykl疆al Willisen cosi o nejpoctivj夬ch myslech, o nejnezi嗾nj夬ch pl疣ech a nejdvrnj夬 dve a hrab Rechberg ёyslovil souhlas se stanoviskem, je jsme zaujali, av啾k t Rechberg, vdesk Sokrates, projevil p疣, aby se diskuse kone鈩 snesla z nadobla鈩ch v喨n fr痙 na re疝nou v啼dn zemi. Щvl癩tn vznam pikl疆al tomu, aby еvidl prusk intence zformulovan體. Prusko se tedy chyst аrecizovat Schleinitzovm p駻em intenc Willisenovy mise. Proto shrnuje n枡 mysly, o nich jsme informovali pi vdesk vmn my嗟enek, kter髷to гhrnujc n枡 stru鈩 reprodukujeme. Prusko pr m йa pevn馼o pedpokladu st疝 mysly to byl cel vtip Willisenovy mise. Schleinitz by byl ml radji ci, 枡 Prusko m pru柤 mysly za st疝馼o pedpokladu. Pedpokladem bylo, 枡 Rakousko penech Prusku iniciativu v Nmeck駑 spolku, vzd se separ疸nch smluv s nmeckmi dvory, zkr疸ka ponech na 鐶s Prusku hegemonii v Nmecku; myslem bylo zajistit Rakousku dr枡n italsk馼o zem zalo枡n na smlouv當h z roku 1815 a еsilovat o mr na t騁o z疚ladn. Vztahy Rakouska k ostatnm italskm st疸m a ёztahy tchto st疸 pokl疆 Prusko za otevenou ot痙ku. Kdyby snad rakousk dr杪vy v It疝ii byly v癰n ohro枡ny, Prusko гe pokus o ozbrojen zprostedkov疣 a

аodle spchu tohoto zprostedkov疣 bude pokra鑰vat v sil o dosa枡n shora vyt鐺n馼o cle tak, jak to vy杪duj jeho povinnosti jako evropsk mocnosti a vysok posl疣 nmeck馼o n疵oda.

Йe v na啼m vlastnm z疔mu, prav nezaujat Schleinitz, abychom nepi嗟i s na夬m z疚rokem pli pozd. Ale pokud jde o volbu okam枴ku jak pro zprostedkov疣, tak pro dal夬 akci Pruska, je z nho vyplv, je teba penechat ji voln駑u uv癰en kr疝ovsk馼o dvora.

Schleinitz tvrd pedn, 枡 tuto ёmnu my嗟enek zprostedkovanou Willisenem ozna鑛l Rechberg za ёmnu sm嗟en; za druh, 枡 mysly a pedpoklady Pruska by se mly setkat se souhlasem csask馼o dvora, a za tet, 枡 Rechberg, zejm neptel 鑛st馼o my嗟en, chtl, aby ёmna my嗟enek byla pemnna ve ёmnu nt, aby гhoda obou kabinet byla psemn stvrzena, zkr疸ka aby prusk аedpoklad a prusk mysl byly konstatov疣y 鐺rn na bl駑. Zde se v啾k bou Schleinitzovo u嗟echtil vdom. Jak cl sleduje Rechbergv po杪davek? Ve skute鈩osti pemnu na喨ch nejtajnj夬ch, s dvrou sdlench politickch my嗟enek v z疱azn uji嗾n. Schleinitz po疆 opravdov tajn politick my嗟enkov cvi鐺n a Rechberg by chtl uvznit neposti枴telnou my嗟enku do prof疣nch nt! Quelle horreur[r] pro berlnsk馼o myslitele! K tomu by takov疸o vmna nt vypadala jako й疵uka rakouskch dr杪v v It疝ii. Jako by Prusko vbec chtlo nco zaru鑰vat! Krom toho by vmna my嗟enek rouhav pemnn ve vmnu nt mohla bt z francouzsk a rusk strany ihned a zcela logicky pochopena jako engagement formel[s] a jako vstup do v疝ky. Jako by Prusko vbec kdy zam嗟elo vstoupit do v疝ky nebo jako by se chtlo ped nkterou stranou kompromitovat, a dokonce ped Franci a Ruskem! Kone鈩, a to je to hlavn, takov疸o vmna nt by йejm u鑛nila zam嗟en pokus o zprostedkov疣 neproveditelnm. Rakousko pak mus pochopit, 枡 nejde ani o jeho italsk dr杪vy, ani o smlouvy z roku 1815, ani o francouzskou uzurpaci, ani o ruskou svtovl疆u a vbec o 榱dn pzemn z疔my, nbr 枡 evropsk z疳letky vznikly sp啼 jen proto, aby Prusko mohlo zaujmout nov vzne啼n аostaven jako йprostedkujc mocnost. Ani Shakespearv otrapa, kter usne jako kotl碾 a probud se jako lord[300], nemluv tak dojemn jako Schleinitz, kdy ho pepadne utkvl my嗟enka, 枡 Prusko je povol疣o st疸 se evropskou ozbrojenou zprostedkujc mocnost. Jako tarantule ho bod a pron疽leduje еneasy conviction, that he ought to act up to his newborn sublimity of character[t].

Дvra, s n Schleinitz 嗽嗅 Rechbergovi do ucha utkvlou my嗟enku o posl疣 Pruska jako zprostedkujc mocnosti, mu dovoluje, jak k, doufat, 枡 se u csask馼o dvora setk s dvrou odpovdajc na夬. Co se t鐺 Rechberga, ten 榱d kopii t騁o Schleinitzovy kurizn nty. Aby dokumentoval pruskou dvru, prohla嗽je Werther, 枡 je аodle svch instrukc zmocnn pe竟st ntu stn, av啾k za 榱dnou cenu nesm tento corpus delicti d疸 z rukou. Nato Rechberg 榱d, aby ho Werther doprovodil k Franti嗅u Josefovi do Verony, aby tak csa byl alepo stn pesn a pln zpraven o n痙orech Pruska. Prusk dvra se zp鑾je i tomuto po杪davku a Rechberg poznamen疱 s ironickou rezignac, 枡 nen-li ёe sv odpovdi s to sledovat zcela spr疱n v啼chny vvody belnsk depe啼, budi to pips疣o na vrub okolnosti, 枡 zn Schleinitzovy vtn vtvory jen z poslechu.

Rechbergova odpov, adresovan rakousk駑u vyslanci v Berln Kollerovi, je datov疣a ve Veron 22. 鐺rvna. Vzbuzuje pochybnost o tom, 枡 Willisenova mise z konce kvtna odpovd berlnsk駑u vkladu t騁o mise z poloviny 鐺rvna.

Пo svch dvj夬ch rozhovorech s nm (Wertherem) a s gener疝em von Willisen, prav Rechberg, jsem nevil, 枡 berlnsk kabinet bude v鑛 n疥 je嗾 nyn natolik rezervovan, 枡 se dokonce vysth jak馼okoli psemn馼o dokladu o svch myslech.

Je嗾 m駭 v啾k Willisenova mise pipravila Rechberga na vzne啼n posl疣 Pruska jako ozbrojen zprostedkujc mocnosti Evropy. To, o doopravdy b橲, prav Rechberg, je nez疱islost Evropy proti nadvl疆 Francie. Ud疝osti samy odhalily pr痙dnotu a nicotnost й疥inek,

jimi se na喨 odprci sna枴li okra嗟ovat sv prav mysly a do doby, ne dozraj. Кrom toho m Prusko jako 鑞en Nmeck馼o spolku z疱azky a setrv-li v postaven prostednka, m枡 to bt s tmito z疱azky kdykoli neslu鑛teln.

Kone鈩 Rakousko doufalo, 枡 uvid Prusko na sv stran jako stranka, a proto ihned popelo jeho posl疣 аrostednka. Jestli枡 se tedy Rakousko u na po鞦tku italskch z疳letek vyslovilo proti pruskm аokusm zaujmout postaven prostednka, je nabledni, 枡 tm m駭 m枡 nkdy schvalovat ozbrojen zprostedkov疣 Pruska.

Оzbrojen zprostedkov疣, prav Rechberg, jak je to u v sam駑 pojmu, zahrnuje v sob mo柤ost v疝ky proti obma stran疥. Takov mo柤ost v疝ky v啾k mezi Pruskem a Rakouskem na嗾st neexistuje, a proto si nedovedeme pedstavit pro vztah mezi tmito dvma mocnostmi mo柤ost ozbrojen馼o zprostedkov疣 Pruska. N痙ev i sama vc musej zejm zstat tomuto vztahu nav枦y ciz.

Jak je vidt, Rechberg odporuje Schleinitzov depe喨 a jejmu vkladu Willisenovy mise. Zji圄uje, 枡 Prusko od konce kvtna zmnilo tn; pmo popr, 枡 Rakousko kdy uznalo vzne啼n posl疣 Pruska jako ozbrojen zprostedkujc mocnosti. Schleinitz dlu橲 vysvtlen tohoto nedorozumn 竟slo 2 (k prvnmu do嗟o mezi arciv騅odou Albrechtem a princem regentem) uveejnnm svch depe夬 Willisenovi a Wertherovch depe夬 jemu sam駑u.

Ostatn Rechberg odpovd jako Raku啾n, a pro by se ml Raku啾n v鑛 Prusovi petvaovat? Pro by nemlo Prusko йaru鑛t Rakousku jeho italsk dr杪vy? Co neodpovd takov疸o z疵uka, t癰e se Rechberg, duchu vdeskch smluv?

Мohla by snad Francie v dob po vdesk駑 kongresu, ba a po na啼 dny doufat, 枡 najde jednoho jedin馼o osamocen馼o protivnka, kdyby chtla zvr疸it nkterou dle枴tou 鞦st evropsk馼o po疆ku stanoven馼o smlouvami? Francie nemohla ani pomyslit na to, 枡 by se lokalizovanou v疝kou dotkla pomr v dr枌.

Ostatn ёmna nt pr neznamen je嗾 гmluvn z疵uku. Rakousko pr jen chtlo vzt na vdom dobr mysly Pruska. Av啾k Schlenitzovi k vli uchov jeho pln tajn politick my嗟enky v pln tajnosti. Co se t鐺 mru, poznamen疱 Rechberg, m枡 Prusko d疱at Francii tolik mrovch n疱rh, kolik je mu libo,

йa pedpokladu, 枡 se tyto n疱rhy nedotknou zemnho stavu z roku 1815 ani svrchovanch pr疱 Rakouska a ostatnch italskch vl疆c.

Jinmi slovy, Rakousko nen ve svch dvrnch sdlench Prusku jako zprostedkujc mocnosti ochotno pekro鑛t r疥ec nic nekajcch fr痙. Jakmile v啾k Prusko

ёystoup jako aktivn spojenec, pak m枡 bt e o vypracov疣 mrovch podmnek vbec u jen ve spole鈩 vz疔emn shod.

Nakonec vkl疆 Rechberg sv prsty do pruskch ran. Rakousko pr souhlasilo s myslem prusk iniciativy ve Spolkov駑 snmu za аedpokladu, 枡 prusk vmna my嗟enek se zmn ve vmnu nt. S p疆em premisy pad i z疱r. S疥 Schleinitz s ch疳avost jemu vlastn аochop, 枡 je柎o Berln nepevzal v 榱dn駑 smru njak z疱azek, kter by ho svazoval, je柎o s疥 odsunul okam枴k, kdy u鑛n sv rozhodnut formou ozbrojen馼o zprostedkov疣, do dalek budoucnosti a vyhradil si pr疱o svobodn jej zvolit, mus si i Vde ze sv strany йachovat neomezenou svobodu, pokud jde o vztahy v Nmeck駑 spolku.

Prusk pokus vym疥it na Rakousku nadvl疆u v Nmecku a plnou moc pro vzne啼nou lohu evropsk zprostedkujc mocnosti skon鑛l tedy naprostm nezdarem, zatmco probhla mobilizace 啼sti pruskch arm疆nch sbor. Prusko bylo Evrop dlu柤o vysvtlen. Proto prohla嗽je Schleinitz ve sv cirkul疵n depe喨 z 19. 鐺rvna pruskm vyslanectvm u evropskch mocnost;

Пrusko zaujalo svou mobilizac postaven, je l駱e odpovd sou鐶sn situaci, ani se pitom vzdalo z疽ad umrnnosti... Prusk politika zstala t癰, jakou v italsk ot痙ce sledovala od po鞦tku z疳letky. Ale Prusko nyn uvedlo i sv prostedky, jimi m枡 pispt k vye啼n t騁o ot痙ky, na v喨 situace.

A aby nezstal ani stn pochybnosti ani o politice, ani o prostedcch, kon竟 depe啼 slovy, 枡 myslem Pruska je pedejt roz嗾pen Nmecka. Dokonce i toto vyzn疣 bdn馼o h嗜ka pokl疆ala regentsk vl疆a za nutn zmrnit йcela dvrnmi sdlenmi Francii. Je嗾 tsn ped vypuknutm v疝ky povil Boustrapa sv馼o a regentova spole鈩馼o ptele, male v疝e鈩ch vjev G.[u], mis do Berlna. G. se vr疸il s nejp疸el嗾j夬mi uji嗾nmi. A v dob mobilizace putovala do Pa枡 ofici疝n a oficizn zapsah疣 takov馼oto obsahu:

Нech si v啾k Francie v 榱dn駑 ppad nevykl疆 vojensk opateni Pruska 嗔atn. Nedl疥e si iluze, vme dobe, jak nerozumn by byla v疝ka proti Francii, jak by mla nebezpe鈩 dsledky, ale nech csa uv癰, jak t枳 je na啼 postaven. Na vl疆u prince regenta se 鑛n ze v啼ch stran n疸lak. Jsme obklopeni podezravou nedtklivost a musme s n po竟tat.

Nebo:

Вudeme mobilizovat, ale nech se to v 榱dn駑 ppad nepokl疆 za to鈩 opaten proti Francii. Regent jako quasi hlava Nmeck馼o spolku je povinen nejen chr疣it z疔my Spolku, ale tak uvnit zem zaujmout postaven, kter mu dovol zabr疣it un疉lenostem a vnutit ostatnm nmeckm st疸m svou politiku umrnnosti. Nech to csa spr疱n pochop a nezanedb nic, aby n疥 usnadnil n癩 kol.

Prusk 啼jdstv pe嗟o do komi鈩osti, kdy Prusko 榱dalo francouzskou vl疆u:

Хl疆n listy nech pli nevyn癩ej Prusko na kor Bavorska, Saska atd., to by mohlo Prusko jen kompromitovat.

Walewski prohl疽il tedy plnm pr疱em ve sv cirkul疵n depe喨 z 20. 鐺rvna[301]:

Нov vojensk opaten, kter byla u鑛nna v Prusku, nevzbuzuj v n疽 榱dn obavy... Prusk vl疆a prohla嗽je, 枡 mobilizac 鞦sti sv arm疆y nesleduje nic jin馼o ne chr疣it bezpe鈩ost Nmecka a dos疉nout toho, aby mohla vykon疱at spravedliv vliv na dal夬 prostedkov疣 dohody spolu s obma druhmi velmocemi.

Vzne啼n posl疣 Pruska jako ozbrojen zprostedkujc mocnosti se stalo u natolik pslove鈩m mezi velmocemi, 枡 Walewski si mohl dovolit 嗔atn vtip: Prusko pr mobilizuje nikoli proti Francii, nbr proti obma druhm velmocem, kter by je jinak obraly o jeho гpravedliv vliv na аrostedkov疣 dohody.

Tak skon鑛l druh akt prusk馼o prostedkov疣.


IV

Prvn akt prusk馼o prostedkov疣 od konce dubna do konce kvtna vynesl nad Nmeckem rozsudek: Лa mort sans phrase[302]. Ve druh駑 aktu od konce kvtna do 24. 鐺rvna se ochromen ёelik ot鑛ny okra嗟uje fr痙 Willisenovy mise a arabeskou prusk mobilizace. Z疱re鈩 sc駭a tohoto druh馼o aktu se rozvj na malch nmeckch dvorech, kter dost疱aj Schleinitzovu ntu k vyslechnut. Schleinitz stejn jako Stieber m r疆 гm啼nou stn proceduru. Ze zmnn ji nty datovan v Berln 24. 鐺rvna a adresovan аruskm mism u nmeckch dvor citujeme zde jen dv msta. Pro odmtlo Prusko splnit rakousk p疣, aby ёmna my嗟enek byla pemnna na ёmnu nt?

Тplnit toto p疣, na啼pt疱 Schleinitz nmeckm dvorm, by znamenalo tot髷 jako zaru鑛t Lombardii. Pevzt takovto z疱azek v鑛 neur鑛tm eventualit疥 bylo pro Pruoko neprovediteln.

Z berlnsk馼o hlediska nebyla tedy ztr疸a Lombardie ani ё癰nm ohro枡nm rakouskch dr杪v v It疝ii, ani еr鑛tou eventualitou, na kterou 竟hal prusk me, aby vysko鑛l z pochvy.

Д疝e bylo nutno, pokra鑾je Schleinitz, ёyvarovat se dokonce ka枦疉o form疝nho z疱azku, kter by mohl zmnit na啼 postaven zprostedkujc mocnosti.

レ鐺lem prusk馼o zprostedkov疣 nebylo tedy zmnit neur鑛t eventuality ve prospch Rakouska; sp啼 naopak, posl疣m v啼ch mo柤ch eventualit bylo ponechat аostaven Pruska jako zprostedkujc mocnosti nezmnno. Zatmco Prusko kategoricky vy杪duje, aby mu Rakousko penechalo iniciativu v Nmeck駑 spolku, nabz mu za to hypotetick ekvivalent prusk dobr vle, garantovan dobrmi pruskmi mysly. Cibulov pol騅ka s hrozinkovou om礪kou, jak by ekl berlnsk posluha.

V tetm aktu prostedkov疣 se Prusko kone鈩 objevuje v loze evropsk velmoci a Schleinitz zhotovuje depe喨 ve dvou kopich, jednu adresuje hrabti Bernstorffovi do Londna, druhou baronu Bismarckovi do Petrohradu; prvn m bt pe鑼ena lordu Johnu Russellovi, druh kn枡ti Gor鐶kovovi. Polovina depe啼 se skl疆 ze samch poklon a omluv. Prusko zmobilizovalo 鞦st svch ozbrojench sil a Schleinitz je nevy鐺rpateln ve zdvodov疣 tohoto sml馼o 鑛nu. Ve v啼obecn駑 ob柤ku evropskm velmocem z 19. 鐺rvna to bylo zaji嗾n nmeck馼o spolkov馼o zem, loha Pruska jako ozbrojen zprostedkujc mocnosti, zejm駭a v啾k snaha аedejt rozkolu v Nmecku. V dopise 鑞enm Nmeck馼o spolku m дoto opaten spoutat vojensk sly Francie a podstatn usnadnit postaven Rakouska. V depe喨 Anglii a Rusku je dvodem йbrojen soused, гte枡n vvoje ud疝ost, аibl枡n v疝ky k nmeckm hranicm, dstojnost, z疔my, posl疣 atd. Ale naproti tomu a nicm駭 a opakuji to znovu, pane hrab, pane barone, nezam嗟 Prusko svm zbrojenm nic zl馼o. Nen йajist jeho myslem zpsobit nov komplikace. Prusko nesleduje jin cl ne ten, o nj usilovalo ped ned疱nem v dorozumn s Angli a Ruskem. Nous nʼentendons pas malice![v] vol Schleinitz. Пejeme si pouze mr a obracme se s dvrou na londnsk a petrohradsk kabinet, abychom spolu s nimi nalezli prostedky, jak zabr疣it krveprolit.

Ve snaze uk痙at, 枡 je hodno dvry Anglie a Ruska, psah Prusko na dv rusko-anglick teze: Prvn hl疽, 枡 Rakousko pivodilo v疝ku svm ultim疸em; druh, 枡 boj se vede za liber疝n spr疱n reformy a za zru啼n rakousk馼o protektor疸u nad sousednmi italskmi st疸y. To, o usiluje Prusko, je vyrovn疣 pr疱 rakousk馼o csask馼o domu s nacion疝n liber疝nm вeorganiza鈩m dlem. A kone鈩 Prusko v, jak k Schleinitz, v selfdenying declarations[w] Ludvka Bonaparta.

A tyto ban疝n nechutnosti, to je v啼chno, co Prusko г naprostou dvrou a upmnou otevenost rozpa鑛t a zajkav pedkl疆 neutr疝nm velmocem o svch йprostedkovacch pl疣ech. Schleinitz, гtzliv, skromn mladk, se ob疱, 枡 by ot痙ku do ur鑛t mry prejudikoval, kdyby sv my嗟enky je嗾 vce precizoval. Nicm駭 jeho utkvl my嗟enka se nakonec pece jen vyloupne: Prusko se ct аovol疣o k loze ozbrojen zprostedkujc mocnosti. Anglie a Francie nech uznaj toto jeho posl疣! Nech ёyslov sv n痙ory na e啼n nynj夬ch z疳letek a na to, jakm zpsobem je u鑛nit pijatelnm pro v疝竟c strany. Zejm駭a nech daj Prusku instrukce, je mu dovol, aby se svolenm vrchnosti, tak kajc avec garantie du gouvernement[x], pevzalo roli zprostedkujcho lva! Prusko chce tedy pedstavovat evropsk馼o lva, ale tak, jako truhl碾 革ihlk.

Lev: To vzte: A jsem ve lv k枴 sice,
jsem 革ihlk, truhl碾, ne snad lev 鑛 lvice.
A kdybych tady pli lvovsky 疆il,
to dobe vm, svm krkem bych to hradil.
Th駸eus: Neoby鐺jn slu嗜 bestie. A jak tlocitn!
Lysandr: Tenhle lev je chrabr jako li嗅a.
Th駸eus: A chytr jako husa.[y]

Schleinitzova depe啼 m datum 24. 鐺rvna, dne bitvy u Solferina. Jej ob kopie le枡ly je嗾 na Schleinitzov psacm stole, kdy pi嗟a do Berlna zpr疱a o rakousk por癰ce. Z疵ove pinesla po嗾a depe喨 lorda Johna Russella[303], ё n椏 nkdej夬 little man[z] pana Broughama, дom-tit of English liberalism[A], herold irskch coercion-bills[304] zasvcuje Prusko do Palmerstonovch italskch idej. Magdeburg nele橲 na Minciu a Bckeburg nele橲 na Adi枴, pr疱 tak jako Harwich nele橲 na Gangu nebo Salford na Satlad枴. Ludvk Bonaparte v啾k prohl疽il, 枡 neba橲 po Magdeburku nebo Bckeburgu. Pro dr癰dit galsk馼o kohouta teutonskou hrubost? Jack Russell dl dokonce objev, 枡 bude-li ёtzstv, na bitevnm poli вozhodn體, budou protivnci pravdpodobn velmi ochotni ukon鑛t vy鐺rp疱ajc boj. Opraje se o tento dvtipn objev, k疵aje v疝e鈩 choutky Nmecka, chv疝e еmrnn a osvcen chov疣 Pruska, Russell dtkliv rad Schleinitzovi, aby se opi鑛l po Anglii аesn tak, jak to dovol okolnosti v Nmecku!! Kone鈩 se tento Jack of all trades[B] rozpomn na prusk ёzne啼n posl疣 prostednka a s obvyklm lehkm sladkokyselm 嗅lebkem h痙 mu橲鐺k sv駑u 榱ku v konstitucionalismu na rozlou鐺nou tato t嗜 slova:

Mo柤, 枡 u velmi z疉y pijde doba, kdy hlasu sp疸elench a smiujcch mocnost bude dop疣o sluchu a mrov n疱rhy u nebudou ne鑛nn! (Russelova depe啼 lordu Bloomfieldovi do Berlna, datovan v Londn 22. 鐺rvna.)



Napsal K. Marx
koncem 鐺rvence a v polovin srpna 1859
Oti嗾no v Дas Volk,
竟s. 13, 14, 15 a 16
z 30. 鐺rvence, 6., 13. a 20. srpna 1859
  Podle textu novin
Pelo枡no z nm鑛ny



__________________________________

Pozn疥ky:
(竟sla ozna鑾j pozn疥ky uv疆n v souhrnu na konci kni柤ho vyd疣, psmeny jsou zna鐺ny pozn疥ky uveden na jednotlivch str疣k當h.)

a Ёrancie je dost bohat, aby si zaplatila svou sl疱u. (Pozn. red.)

b tj. Bedich Vil駑 III. (Pozn. red.)

c kr疽n Francii. (Pozn. red.)

d doslova holandsk ryby, v penesen駑 smyslu holandsk馼o drzouna, ti. Ludvka Napoleona. Smysl cel vty: Dl Ludvku Napoleonovi reklamu. (Pozn. red.)

e mal馼o csastv. (Pozn. red.)

f pojistnm ventilem. (Pozn. red.)

g hrzovl疆a. (Pozn. red.)

h Nen netvorem ka枦, komu se zachce (Victor Hugo, Нapolen le petit). (Pozn. red.)

i oblben. (Pozn. red.)

j 鐺rn ovce, tj. pedmt opovr枡n a nen疱isti. (Pozn. red.)

k N痙ev zn疥 Shakespearovy komedie. (Pozn. red.)

l tj. Vil駑ovi I. (Pozn. red.)

m osl slu. (Pozn. red.)

n koskch sil當h. (Pozn. red.)

o zpravidla. (Pozn. red.)

p sirupu, melasy. (Pozn. red.)

q Modr knihy. (Pozn. red.)

r Jak hrza! (Pozn. red.)

s form疝n, ofici疝n z疱azek. (Pozn. red.)

t йnepokojiv pesvd鐺n, 枡 by ml jednat ve shod se znovuzrozenou vzne啼nost sv馼o charakteru. (Pozn. red.)

u Patrn Ginaina. (Pozn. red.)

v Nezam嗟me nic zl馼o! (Pozn. red.)

w sebezaprav prohl癩en. (Pozn. red.)

x s vl疆n z疵ukou. (Pozn. red.)

y Shakespeare, Sen noci svatoj疣sk, 5. jedn疣, I. sc駭a. (Pozn. red.)

z mu橲鐺k. (Pozn. red.)

A stzl鐺k anglick馼o liberalismu. (Pozn. red.)

B mistr v啼ch emesel. (Pozn. red.)


273 Рuid pro quo (doslova: co za co, jedno msto druh馼o, ti. z疥na pojm) tato s駻ie Marxovch 鑞疣k, kter vych痙ely v listu Хolk (viz pozn疥ku [217]) od konce 鐺rvence do poloviny srpna 1859, zstala neukon鐺n, proto枡 vyd疱疣 listu bylo zastaveno.

274 Carl von Clausewitz, Дie Feldzge von 1799 in Italien und der Schweiz [Уa枡n z roku 1799 v It疝ii a 革carsku転. Obsa枡no v Зinterlassene Werke des Generals Carl von Clausewitz ber Krieg und Kriegfhrung [Лiter疵n pozstalost gener疝a Carla von Clausewitz o v疝ce a v疝e鈩ictv転, sv. 5, Berln 1833.

275 Dekretem presidenta Ludvka Bonaparta z 2. prosince 1852 bylo ve Francii obnoveno csastv a Ludvk Bonaparte s疥 prohl癩en csaem jako Napoleon III.

276 18. brumaire (9. listopad 1799) st疸n pevrat, jm byl dovr啼n proces bur柞azn kontrarevoluce ve Francii; tmto pevratem bylo svr枡no direktorium a nastolena vojensk diktatura Napoleona Bonaparta.

Vprava do Egypta byla podniknuta z podntu Napoleona Bonaparta a pod jeho velenm v kvtnu 1798; jejm clem bylo dobt Egypt a peru喨t spojen Anglie s Indi. Tento dobrodru柤 podnik, kter trval pes ti roky, skon鑛l nezdarem.

277 Tm se mn tajn mrov jedn疣 mezi Franci a Ruskem roku 1855, veden prostednictvm sask馼o vyslance v Pa枴 barona Seebacha, kter ml vznamn styky u rusk馼o dvora.

278 Na pa枹k駑 kongresu roku 1856 zalo枴li vedouc rusk delegace hrab Orlov a 鑞en delegace Brunnov svou taktiku na vyu枴t anglicko-francouzskch rozpor; na kongresu do嗟o k francouzsko-rusk駑u sbl枡n.

279 Ve snaze upevnit svj vliv na Balk疣 podporoval Napoleon III. v letech 18561860 鐺rnohorsk馼o kn枡te Danila I. v jeho boji proti kladm Turecka o ネernou Horu. Danilo I. usiloval proto o osobn sbl枡n s Napoleonem III.; ten se stal kmotrem 鐺rnohorsk馼o n疽lednka trnu.

V letech 18511852 uveejnil Jakob Venedey v listu Щeitung fr Norddeutschland [Нoviny pro severn Nmecko転, kter vych痙el v Hannoveru, adu 鑞疣k o Ludvku Napoleonovi a jeho st疸nm pevratu.

280 Tureck pevnost Kars, kterou opevnili Angli鐶n, se v listopadu roku 1855 vzdala Rusm. Pesto枡 obranu pevnosti dili angli鑼 dstojnci v 鐺le s gener疝em Williamsem, po竟nala si anglick vl疆a, kter mla tajn z疔em na oslaben гpojeneck馼o Turecka, v鑛 obr疣cm Karsu velmi obojace. Podrobnji o tom viz s駻ii 鑞疣k K. Marxe P疆 Karsu, Spisy 11. Kdy se v啾k roku 1856 Williams vr疸il z rusk馼o zajet, pipravili mu v Anglii skvl uvt疣, dostal vyznamen疣 a 鐺stn tituly.

281 Tm je my嗟en リm, kter Francouzi obsadili roku 1849, d疝e At駭y a Caihrad, kde byla francouzsk vojska za krymsk v疝ky.

282 Tm se mysl projev francouzsk馼o ministra zahrani鈩ch vc Walewsk馼o na jednom z poslednch zased疣 pa枹k馼o kongresu roku 1856, v nm po杪doval, aby belgick tisk pestal to鑛t na Napoleona III.; z疽tupci ostatnch st疸 Walewsk馼o podporovali.

283 Nar癰ka na 鐶st Francie v druh opiov體 v疝ce (18561858) proti ネn (viz pozn疥ku [35]).

284 Nar癰ka na nespokojenost, kterou vyvolalo ve 革carsku vm嗤v疣 Napoleona III. do vnitnch z疝e枴tost t騁o zem; Napoleon III. 榱dal na po鞦tku roku 1858, aby mu 嘛carsk vl疆a vydala politick emigranty obvinn z 鐶sti na Orsiniho spiknut.

285 Dekretem z 27. ledna 1858 bylo zem druh馼o csastv rozdleno podle 嗔anlsk馼o vzoru na pt vojenskch okruh, v jejich 鐺le st疝i mar壯lov.

286 Dekret o regentstv a o zzen tajn rady byl vyd疣 1. nora 1858, brzy po Orsiniho atent疸u na Napoleona III. P駘issier byl 鑞enem tajn rady, kter v ppad, 枡 by na trn nastoupil csav nezletil syn, mla psobit jako regentsk rada.

Marx nar癰 na P駘issierovy barbarsk 鑛ny v roce 1845; pi potla鑰v疣 al橲rsk馼o povst疣 bylo na tisc arabskch povstalc, kte se ukryli v horskch jeskynch, zadu啼no na P駘issierv rozkaz dmem velkch oh.

287 Nar癰ka na soudn proces, kter se konal koncem roku 1858 proti francouzsk駑u publicistovi Montalembertovi, proto枡 v jednom sv駑 鑞疣ku odsoudil re枴m druh馼o csastv. Napoleon udlil odsouzen駑u milost, ale Montalembert ji odmtl a 榱dal ospravedlnn. Marx tento proces ironicky srovn疱 se soudem proti Johnu Hampdenovi, vznamn駑u vdci anglick bur柞azn revoluce 17. stolet, kter roku 1636 odmtl zaplatit kr疝ovsk駑u vbr竟mu lodn penz, proto枡 tato da nebyla schv疝ena Doln snmovnou. Soudn proces velmi pispl k vzrstu bur柞azn opozice proti absolutismu.

288 Marx m na mysli Proudhonovu bro柆ru Дe la justice dans la r騅olution et dans lʼ馮lise [О spravedlnosti v revoluci a v crkvi転, kter vy嗟a roku 1858 v Pa枴. Proudhon zde srovn疱 vl疆n principy dynasti Bonapart a Orle疣 a d疱 pednost principm orle疣sk dynastie s vhradou, 枡 jsou nezbytn nkter demokratick reformy. Marx tuto vhradu ironicky srovn疱 s Acte additionel (dodate鈩m z疚onem) stavnmi 鑞疣ky, kter vydal ve Francii Napoleon I. roku 1815 po sv駑 n疱ratu z Elby.

289 Mn se tu nesp嗜 republik疣sk povst疣 pslu嗜k arm疆y v Châon-sur-Saône 6. bezna 1858. (Viz Marx-Engels, Spisy 12, Znamen doby).

290 Blue book of its own make [Modr kniha vlastn vroby] tak nazv Marx analogicky podle anglickch Modrch knih diplomatick dokumenty rakousko-italsko-francouzsk v疝ky z roku 1859, kter uveejnila prusk vl疆a v Нeue Preussische Zeitung v 鐺rvenci 1859; 30. 31. 鐺rvence je petiskl augsbursk list Бllgemeine Zeitung.

Blue Books [Modr knihy] spole鈩 n痙ev pro publikace materi疝 anglick馼o parlamentu a diplomatickch dokument ministerstva zahrani鈩ch vc. Modr knihy, nazvan tak podle modrch desek, vych痙ej v Anglii od 17. stolet a jsou hlavnm ofici疝nm pramenem hospod碾skch a diplomatickch djin t騁o zem.

291 Z vodnku Дv rakousk mise v berlnsk Нational-Zeitung (rann vyd疣) z 24. 鐺rvence 1859.

292 Нational-Zeitung z 24. 鐺rvence 1859.

293 Roku 390 ped na夬m letopo鑼em vtrhli Galov do リma a po dlouh駑 obl馼疣 Kapitolu se podle povsti uvolili, 枡 za velk vkupn z msta zas odt疉nou. Kdy v啾k bylo zlato zv癰eno, hodil galsk vdce Brennus s vkikem Хae victis! (Вda pemo枡nm!) na misku se z疱a橲m svj t枳 me a poru喨l tak pvodn ujedn疣.

294 On sufferance (й blahovle, й milosti) v anglick駑 pr疱u se tak ozna鑾je n疵ok osoby na majetek nebo titul z milosti, nikoli podle z疚ona.

Quos ego! (Й v疥 d疥!) tak hroz Neptun ve Vergiliov Бeneid vtrm, kter bez jeho vdom rozpoutaly boui na moi.

295 Princ Prusk, kter byl v jnu 1858 ustanoven regentem, byl jednm z hlavnch vink brut疝nch z疽ah vojska proti berlnsk駑u obyvatelstvu ped 18. beznem 1848 a za beznovch boj uprchl ze strachu ped lidem do Anglie. Jeho pal當 byl prohl癩en za n疵odn majetek.

296 Ukersk marka severn 鞦st braniborsk provincie v Prusku, opora reak鈩ho prusk馼o junkerstva.

297 Boustrapa pezdvka Ludvka Bonaparta, vytvoen z prvnch slabik n痙v mst Boulogne, Strassbourgu (閣rasburku) a Pa枡. Touto pezdvkou se nar癰elo na jeho pokusy o bonapartistick pu ve 閣rasburku (30. z碾 1836) a Boulogni (6. srpna 1840) a na st疸n pevrat z 2. prosince 1851 v Pa枴, jm byla ve Francii nastolena Bonapartova diktatura.

298 Text Gor鐶kovovy depe啼 z 27. kvtna 1859 ruskm diplomatickm z疽tupcm v nmeckch st疸ech byl oti嗾n v listu Лʼ Ind駱endance belge a peti嗾n 16. 鐺rvna 1859 v 167. 竟sle augsbursk Бllgemeine Zeitung.

299 Kniglich Preussischer Staats-Anzeiger [Кr疝ovsk prusk st疸n vstnk転 nmeck denk, ofici疝n org疣 prusk vl疆y; pod tmto n痙vem vych痙el v Berln od roku 1851 do roku 1871. Od roku 1819 do dubna 1848 vych痙el pod n痙vem Бllgemeine Preussische Staats-Zeitung [Х啼obecn prusk st疸n noviny転 a od kvtna 1848 do 鐺rvence 1851 pod n痙vem Пreussischer Staats-Anzeiger.

300 Kotl碾 Kry嗾of Sly, postava ze Shakespearovy komedie Щkrocen zl 枡ny, pedehra.

301 Нational-Zeitung (ve鐺rn vyd疣) ze 4. 鐺rvence 1859.

302 La mart sans phrase (Тmrt bez dal夬ch e竟) slova, ktermi odpovdl abb Sieyès v lednu 1793 pi jmenovit駑 hlasov疣 v Konventu na ot痙ku, jak rozsudek m bt vynesen nad bvalm kr疝em Ludvkem XVI.

303 Mn se depe啼 Johna Russela anglick駑u vyslanci v Prusku Bloomfieldovi z 22. 鐺rvna 1859; jej text byl oti嗾n v augsbursk Бllgemeine Zeitung, 竟s. 199 z 18. 鐺rvence 1859.

304 Coercion-bills vjime鈩 z疚ony pijat v roce 1833 a 1847, jejich clem bylo potla鐺n irsk馼o revolu鈩ho hnut. Uvalily na Irsko stav oble枡n a poskytly anglickm adm despotick pln moci.