Karel Marx



Britský obchod

Britské ministerstvo obchodu právě uveřejnilo zprávu o vývozu za první pololetí letošního roku, jeho tabulka deklarované hodnoty dovozu však zahrnuje pouze pět měsíců, do 31. května.[311] Srovnáme-li příslušná období v roce 1858 a 1859, zjistíme, že kromě několika malých výjimek, které ani nestojí za zmínku, britský dovoz ze Spojených států v podstatě poklesl, alespoň pokud jde o hodnotu, zatímco britský vyvoz do této země stoupal, a to jak co do množství, tak co do hodnoty. Pro ilustraci této skutečnosti jsme si z oficiální zprávy sestavili tyto tabulky:

Britský vývoz do Spojených států za šest měsíců, do 30. června
Druh zboží
Množství
Deklarovaná hodnota
v librách šterlinků
 
1858
1859
1858
1859
Bavlněné tkaniny (v yardech) 60 150 711      110 360 198       1 031 724     1 924 951   
Železářské a nožířské výrobky (v cwt[a]) 35 349      78 432       242 914     534 101   
Lněné tkaniny (v yardech) 17 379 691      31 170 751       515 416     961 956   
Surové železo (v tunách) 22 745      39 370       68 640     111 319   
Železné tyče, šrouby a pruty 21 463      56 026       175 944     457 384   
Kujné železo 9 153      19 368       113 436     238 903   
Plechy a hřebíky (v cwt) 5 293      15 522       28 709     77 840   
Olovo (v tunách) 1 214      1 980       27 754     44 626   
Semenný olej (v galonech) 411 769      930 784       50 950     111 103   
Hedvábné výrobky (v librách) 47 101      134 470       51 277     144 413   
Vlněné tkaniny, sukno (v kusech)[b] 76 311      81 686       273 409     421 006   
Vlněné tkaniny smíšené (v yardech) 13 897 331      30 893 901       562 749     1 188 859   
Látky z česané příze (v kusech) 185 129      489 171       229 981     758 214   
Kameninové a porcelánové zboží
168 927     279 407   
Galantérie a módní zboží
456 364     861 921   
Cínový plech
397 027     607 011   

Britský dovoz ze Spojených států za pět měsíců, do 31. května

Druh zboží
1858
1859
Pšenice 371 422 liber št.      7 013 liber št.      
Pšeničná a kukuřičná mouka 693 847      "           14 666      "           
Bavlna (surová) 11 631 523      "           10 486 418      "           

Ze zprávy o britském vývozu vysvítá, že se celkově zvýšil nejen ve srovnání s rokem 1838, ale také ve srovnání s rokem 1857, jak je vidět z následující tabulky:


Britský vývoz za 6 měsíců, do 30. června

Deklarovaná hodnota
1857
1858
1859
60 826 381 liber št.
53 467 804 liber št.
63 003 159 liber št.

Při bližším prozkoumání však vychází najevo, že hodnota vývozu se v roce 1859 oproti roku 1857 zvýšila díky rozšířenému obchodu s Indií, a nejen to — že by se byla celková částka britského vývozního obchodu v ruce 1859 ve srovnání s rokem 1857 o víc než 2 000 000 liber šterlinků snížila, kdyby Indie nebyla tento deficit bohatě vyrovnala. Ze světového trhu tedy ještě nezmizely všechny stopy krize z roku 1857. To nejdůležitější a nejpřekvapivější ve zprávě ministerstva obchodu je nepochybně rychlý rozvoj britského vývozního obchodu s Východní Indií. Napřed si tento fakt osvětlíme na oficiálních číselných údajích:


Vývoz do britské Východní Indie za šest měsíců, do 30. června
(v librách šterlinků)

  1856    1857    1858    1859   
Pivo a ale[c] 210 431 130 213 474 438 569 398
Bavlněné tkaniny, kartoun atd. 2 554 976 3 116 869 4 523 849 6 094 433
Bavlněná příze 579 807 540 576 967 332 1 280 435
Kameninové a porcelánové zboží 30 374 23 521 43 975 43 195
Galanterie a módní zboží 39 854 70 502 77 319 105 723
Železářské a nožířské výrobky 84 758 101 083 139 813 153 423
Sedlářské a řemenářské zboží 12 339 15 587 35 947 19 498
Stroje —
    parní stroje

[37 503

54 074

59 104

100 803][312]
    jiné 156 028 313 461 170 959 179 255
Železné tyče, šrouby a pruty (kromě kolejnic) 506 201 228 838 166 321 172 725
Kolejnice —      272 812 475 413 578 749
Kujné železo (kromě kolejnic) 266 355 217 484 192 711 242 213
Surová měď 62 928 34 139 9 018 51 699
Plechy a hřebíky 144 218 228 325 318 381 205 213
Sůl 23 995 31 119 21 849 4 468
Papírnické zboží 66 495 79 968 86 425 89 711
Vlněné tkaniny, sukno 96 045 166 509 202 076 174 826
  —————————————————————————————
    Celkem 4 872 307 5 625 080 7 964 930 10 065 767

Uvážíme-li, že přibližně 16 let, od roku 1840 do roku 1856, byl britský vývozní obchod s Indií vcelku stabilní, i když se někdy trochu zvýšil a jindy zase znatelně klesl pod průměrnou cifru 8 000 000 liber šterlinků, je trochu překvapující, že se tento stabilní obchod za krátké období dvou let zdvojnásobil a že tento náhlý vzestup nastal ještě k tomu v době strašného povstání rabů[313]. Otázka, zda příčinou tohoto rozšíření obchodu byly jen dočasné okolnosti, nebo zda nějak souvisí se skutečným růstem indické poptávky, nabývá zvláštního významu v souvíslosti s nynější finanční situací v Indii, která nutí britskou vládu žádat parlament, aby dal souhlas k uzavření nové indické půjčky v Londýně, a kvůli níž se zároveň musí dokonce i na stránkách londýnských „Times‘ debatovat o tom, zda by nakonec nebylo lepší, kdyby Anglie omezila své panství jen na tři staré provincie a ostatní část poloostrova vrátila domorodým vládcům.

Při sporém materiálu, který máme k dispozici, nemůžeme o skutečném charakteru náhlého rozšíření britského vývozního obchodu s Indií dělat definitivní závěr, ale všechna fakta, která známe, nás vedou k názoru, že přechodné okolnosti jaksi nafoukly tento obchod nad jeho organické rozměry. Především nemůžeme přijít na žádný zvláštní pohyb v britském dovozu z Indie, který by byl mohl způsobit zvýšení vývozu do této země. U některých druhů zboží se sice projevil určitý růst dovozu, ale ten se skoro vyrovnal snížením dovozu jiných druhů; celkem vzato jsou však výkyvy v indickém vývozu příliš malé, než aby se jimi daly nějak vysvětlit náhlé změny v dovozu do této země. Ovšem občanská válka snad pomohla Angličanům probádat provincie, které předtím byly málo známé, a možná že voják takto proklestil cestu obchodníkovi. Kromě toho se v posledních letech dováželo do Indie nadměrné množství stříbra, které se tam hromadilo, takže i Ind, poněkud vyvedený z míry vzrušujícími scénami, které nedávno prožil, se snad prohřešil proti své schraňovací mánii a začal možná do jisté míry utrácet své stříbro, místo aby je schovával. Přesto však nemáme důvod přikládat takovýmto hypotézám příliš velký význam, tím spíš, že na druhé straně je naprosto jasné a nesporné, že vláda vynaložila na mimořádné výdaje přibližně 14 000 000 liber šterlinků za rok. I když tato situace v dostatečné míře objasňuje náhlý růst anglického vývozního obchodu s Indií, lze se jen stěží domnívat, že tento nový pohyb by mohl mít dlouhé trvání. Jeho nejtrvalejším výsledkem bude pravděpodobně úplný rozvrat domácího indického průmyslu, neboť, jak se čtenář mohl přesvědčjt z poslední tabulky, vznikl přebytek britského vývozu do Indie hlavně proto, že indický trh zaplavily britské bavlněné látky a bavlněná příze. K nafouknutí čísel v tabulce britského vývozu přispěly možná do jisté míry i nadměrné dodávky zboží z Manchesteru.



Napsal K. Marx kolem 5. srpna 1859
Otištěno jako úvodník
v „New-York Daily Tribune“,
čís. 5717 z 19. srpna 1859
  Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny

__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — cwt (anglický cent) = 50,8 kg. (Pozn. čes. red.)

b — kus (piece) je ne zcela přesné označení délky; někdy 1 yard, u některých látek kolem 10 yardů. (Pozn. čes. red.)

c — anglické světlé pivo. (Pozn. čes. red.)


311 Je míněna zpráva o vývozu a tabulka deklarované hodnoty dovozu; obojí bylo otištěno v čís. 831 časopisu „Economist“ z 30. července 1859.

312 Při srovnání s časopisem „Economist“ se ukazuje, že v „New-York Daily Tribune“ nebyla uveřejněna čísla, která uvádíme v závorkách.

313 Tím se míní národně osvobozenecké povstání z let 1857—1859 v Indii proti anglické nadvládě (viz poznámku [148]).